Studený start poskytuje uživateli standardní pachový zážitek pro milovníka benzinového pohonu. Typická pronikavá vůně, tedy z pohledu emisí docela špatný výsledek. Tento zážitek ovšem pokazí moment, kdy sešlápnete plynový pedál.
Pak se line okolo vozu velmi nechutný zápach, jakoby se něco vypalovalo.
Nejvíce je to poznat typicky při couvání, kdy mrak výfukových plynů prakticky projíždíte. Není to sice moment, kdy motor potřebuje ten nejvyšší výkon, ale sešlápnout plynový pedál se musí (na volnoběh nezacouváte), aby se vůz rozjel z místa.
Za dvojí zápach může tzv. zdvojené vstřikování. Toyota Aygo 1.0 VVT-i má přímé (do válce) a nepřímé (do sání) vstřikování, a podle potřeby tyto dva režimy kombinuje. To je elegantní způsob výrobce, jak se vyhnul zástavbě turba, splnil tak požadavky na výkon a emisní limity zároveň. Pak ještě něco navíc - kombinace obou režimů eliminuje neduhy přímého vstřikování (karbonizace motoru).
Když motor nepotřebuje výkon, typicky volnoběh, tak je přímý vstřik odpojen. Okolí ventilů je čištěno oplachem paliva ze sání.
Když je výkon potřeba, je přímý vstřik hlavním režimem motoru, ale pro dosažení všech potřebných parametrů se kombinuje obojí.
Toyota navrhla práci systém vstřikování tak, aby měl motor lepší průběh výkonu v běžných situacích. Dá se laicky říci, že jde o náhradu turbo dmychadla. Subjektivně mohu hodnotit, že je nástup výkonu pozoruhodný a pohodlný.
Nevýhodou může být budoucí potřeba řešit 6 vstřikovačů, tedy dva na každý válec.
Ale to ukáže čas, které z řešení má nižší náklady. Každopádně co se týče výdajů za servisní úkony, Toyota je v tomto transparentní, a lze si předem dohledat odpovídající ceník garančních prohlídek pro konkrétní vůz.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, chovejte se zde slušně. Zatím nejsou příspěvky moderovány. Děkuji pěkně :-)